Rok 2008

Rok 2008 – počasí a aktuální podnebí

Počasí je aktuální stav atmosféry a podnebí je dlouhodobý režim počasí, který zpravidla popisujeme vypočtenými charakteristikami. Zatímco průběh počasí v roce 2008 lze celkem jednoduše shrnout do několika významnějších bodů, popsat aktuální podnebí není úplně jednoduché. Počasí mělo v roce 2008 normální průběh, který byl doprovázen několika událostmi stojících za připomenutí.

Určitě je vhodné udělat vždy hodnocení a přehled uplynulého roku. A to nejen v meteorologii a klimatologii. V posledních letech se stalo „nedobrým“ zvykem hodnotit uplynulé období ještě před jeho ukončením. I já jsem dostal několik požadavků, abych hodnocení, které právě čtete, zveřejnil před koncem prosince. Na podobné žádosti jsem nereagoval a v klidu vyčkal na ukončení základního zpracování dat za měsíc prosinec i celý rok 2008. Pokud myslíte, že je už pozdě, nechte si to pro sebe a dále raději nepokračujte.

Níže uvedené řádky vycházejí z mnoha podkladů a záznamů mých kolegů z ČHMÚ a samozřejmě z datové základny databázové aplikace CLIDATA.

Začátek roku byl ve znamení různých extrémů hned v lednu a doznívání inverzního počasí s nepříznivými rozptylovými podmínkami, které trvaly již od 15. prosince 2007. Zvýšené koncentrace škodlivých látek v ovzduší začaly klesat až 3. ledna 2008 v souvislosti s přechodem studené fronty, za kterou se výrazně ochladilo (např. ve Světlé Hoře v Jeseníkách jsme naměřili -24 °C). Vítr dosahoval 4. ledna v dopoledních hodinách v nárazech přes 30 m/s (na Šeráku dopoledne maximální náraz větru 38,3 m/s). Téměř vzápětí se 5. ledna odpoledne ve vyšších vrstvách atmosféry oteplilo a na podchlazený zemský povrch začaly vypadávat tekuté a smíšené srážky. Výsledkem byla tvorba ledovky, která na některých místech jižních Čech a jižní Moravy vytrvala až do 7. ledna. Leden bohatý na výskyt nebezpečných jevů pokračoval další epizodou se silným větrem, 16. ledna ráno a dopoledne jsme zaznamenali nárazy větru nad 20 m/s (nejvyšší na Lysé hoře v Beskydech 41,7 m/s). Zároveň došlo vlivem tání sněhové pokrývky ve druhé polovině ledna ke zvýšení hladin vodních toků hlavně na horním Labi nad Jaroměří, kde byl zaznamenán druhý stupeň povodňové aktivity v profilu Vestřev a třetí stupeň v profilu Brod. Ještě do konce ledna (26. 1. od 15 hodin) jsme byli svědky dalšího větrného dne. Silný bouřlivý vítr, zejména ve středních a vyšších polohách, byl spojen se sněžením, které posléze přecházelo v déšť. Na severní Moravě došlo k přerušení dodávek elektrického proudu a byla přerušena hlavní železniční trať do Ostravy.

Ve druhé polovině února došlo k několika teplotním zvratům, kdy v průběhu jednoho týdne přešla teplota od extrémně nízkých k extrémně vysokým. 17. února jsme zaznamenali extrémně nízké teploty vzduchu (od -7 °C ve slezském Javorníku do -22 °C na Horské Kvildě) a o týden později (24. února) naopak extrémně vysoké teploty (od 6 °C na Labské boudě do 21°C v jižních Čechách na stanici Byňov).

Za událost roku lze označit vichřici nazvanou Emma, která řádila v České republice první dva dny březnu. Přestože byla tato událost velmi dobře předpovězena prognózními pracovišti ČHMÚ, došlo ke stejným nebo lokálně i větším škodám jako v lednu roku 2007, kdy do Česka dorazil Kyril. Dosažené maximální rychlosti na jednotlivých stanicích přesáhly 35 m/s (stanice Maruška 43 m/s, Milešovka 40 m/s). Emma svým brzkým příchodem po Kyrilu překvapila a znovu zpustošila většinu republiky, shodou okolností prověřila také zapojení ČHMÚ do projektu sdružení Emetnet (www.eumetnet.eu) se shodným názvem Emma (www.meteoalarm.eu). Odborný popis vichřice Emma byl v Meteorologických zprávách uveřejněn již v průběhu roku 2008 [1].

Začátkem března proběhla zřejmě nejvýznamnější povodňová událost roku 2008, kdy se vyskytly v oblasti Krkonoš a Orlických hor intenzívní srážky v rozmezí 50 – 100 mm (za první dva březnové dny) a na horním Labi byl dosažen až třetí stupeň povodňové aktivity (SPA), na Divoké Orlici až druhý SPA a na většině ostatních sledovaných toků první SPA.
Poslední vydatné sněžení na území téměř celé republiky se vyskytovalo 19. března (16 cm nového sněhu na Churáňově), 20 března (20 cm v Prášilech) i 21. března (33 cm v Peci pod Sněžkou). Sněžení v přeháňkách 20. března bylo jednou z příčin největší hromadné havárie na 101 km dálnice D1 (231 vozidel, 6 těžce zraněných). Vydatně sněžilo i na velikonoční pondělí 24. března, místy až 11 cm (Kozlov u Libavé). Březen byl zároveň se svými 61 mm průměrných srážek v České republice nejdeštivějším měsícem roku (153 % normálu).

Mimořádně teplé období s výskytem prvních tropických dní jsme zaznamenali v době od 24. května do 3. června. V tomto období se na celém území ČR nevyskytly dešťové srážky a při vysokých teplotách (čtyři dny za sebou od 30. 5. do 2. 6. se vyskytovaly tropické dny) můžeme hovořit o začátku meteorologického sucha.

Na konci května (v noci z 31. 5. na 1. 6. na Ostravsku) v červnu (25. 6. na celém území) a v červenci (13., 14. a 25. 7.) se vyskytovaly intenzívní bouřky. Bouřka 25. června v odpoledních a večerních hodinách spojená s rychlým přechodem frontálního systému přes Českou republiku byla doprovázena nárazy větru přes 30 m/s (Maruška 36 m/s a Svratouch 34 m/s) a přívalovými srážkami. Značné materiální škody jako následek této extrémní bouřkové situace způsobily od Emmy nejvyšší počet výjezdů hasičů, části republiky zůstaly ochromeny i několik dní. O několik dní později (12. a 13. července) byla bouřková situace na severní Moravě doprovázena i krupobitím (dokumentovaná velikost krup až 2 cm) a denními úhrny srážek až 78,2 mm (13. 7. ve Městě Albrechticích).

Celá druhá polovina července byla deštivá a červenec byl posledním srážkově normálním (107 %) měsícem v roce. Přestože se v srpnu vyskytlo několik srážkově intenzivních dní (4., 14., 15. a 16. 8), tak byl srpen srážkově podnormálním měsícem, zároveň však uzavřel srpen řadu teplotně nadnormálních měsíců trvající od začátku roku.
Na konci října (19. a 21. 10.) přesahovaly v průměrné denní teploty pro toto období roku nezvyklou hranici 20°C (Pohořelice 22,7 °C). Toto téměř letní podzimní období bylo 30. října ukončeno silným nárazovitým větrem (Lysá hora v Beskydech 34,9 m/s) doprovázeným opět materiálními škodami.

Průběh počasí zejména se v říjnu a listopadu v rámci republiky natolik lišilo, že bylo velmi komplikované předpovídat i jenom „obyčejné“ teploty – občas je počasí v Čechách a na Moravě tak rozdílné, že se v předpovědi nedá zachytit velké teplotní rozpětí nebo specifikovat oblasti ohrožené vichřicí, zatímco na opačném konci země téměř nefouká. Předpověď počasí nabývá na rozsahu, je nepřehledná a kvůli shlazování i méně věrohodná. Těchto situací bylo několik, například 29. – 30. října se při přechodu tlakové níže přes Čechy vyskytovaly na Moravě teploty přes 20 °C a vichřice, přičemž v západních Čechách od 600 m n. m. nasněžilo na hřebenech Krušných hor 5 až 15 cm nového sněhu.

Velmi teplý začátek listopadu (3. 11.) ve východní části republiky (20,8 °C Luhačovice a Strážnice, 20,7 °C Přerov a Bystřice pod Hostýnem) byl důsledkem teplého proudění kolem tlakové níže se středem nad Francií a Biskajským zálivem, od poloviny listopadu (17. 11.) již mrzne a sněží, 22. listopadu je souvislá sněhová pokrývka na téměř celém území (Harrachov 44 cm, ale například i jihomoravské Nedvězí 30 cm).

Několikrát se v průběhu roky vyskytly rychlé změny počasí v průběhu několika málo dní. I tento pro listopad normální začátek zimy byl ukončen 30. listopadu silným větrem na horách i v nížinách (Lysá hora 37,1 m/s) a 1. prosince již teploty dosahovaly opět normálních podzimních hodnot (Bohumín 15,3 °C).

Průběh měsíčních průměrných teplot a srážek v České republice v roce 2008 je na obr. 1 doplněn hodnotou normálu za období 1961 – 1990. Pouze měsíc září nedosáhl v průměrné teplotě hodnoty normálu, všechny zbývající měsíce byly nadnormální (leden o 4,1 °C a únor o 3,4 °C). Rok jako celek dosáhl kladné odchylky teploty od normálu ve výši 1,4 °C. Srážkově byl rok mírně podnormální (92 % normálu), přičemž nejméně srážek spadlo v únoru (73 % normálu) a největší kladnou odchylku od normálu jsme zaznamenali v březnu (153 %).

Závěrem jsou na obrázcích uvedeny roční průměrné teploty (obr. 2) a roční průměrné srážky (obr. 3) pro Českou republiku od roku 1877 do roku 2008. Hodnoty byly vypočteny za souvislé období, pro které jsou již v klimatologické databázi k dispozici hodnoty z minimálně 15 stanic (od roku 1902 minimálně 50 stanic s měřením teploty a od roku 1897 minimálně 100 stanic s měřením srážek). Rok 2008 byl podle průměrné teploty v této řadě pátým nejteplejším (2000, 2007, 1934, 1994, 2008, 2002, 1992, 1951, 1999 a 1989). Souvislé období 30 let je minimální pro zpracování klimatologických charakteristik. Proto je možné průměrnou teplotu a průměrnou srážku za období 1979 – 2008 považovat za dvě základní charakteristiky „aktuálního“ podnebí v České republice. Ve srovnání se standardním normálovým obdobím 1961 – 1990 vidíme, že průměrná teplota je vyšší o 0,5 °C a průměrný úhrn srážek je vyšší pouze o 2,3 %. Aktuální třicetileté období 1979 – 2008 je zároveň v této řadě nejteplejším obdobím (průměr 7,9 °C).

Teplota a srážky
Obr. 1: Průběh průměrné teploty (°C) a srážek (mm) v roce 2008 a normál 1961-1990 (průměrné hodnoty pro Českou republiku)

Teplota
Obr. 2: Průměrné teploty (°C) v České republice (1877 – 2008) doplněné o počet stanic zpracovaných v jednotlivých letech

Srážky
Obr. 3: Průměrné srážky (mm) v České republice (1877 – 2008) doplněné o počet stanic zpracovaných v jednotlivých letech

[1] Hostýnek, J., Novák, M., Žák, M.(2008): Kyrill a Emma v Česku – meteorologické příčiny, průběh bouří s hodnocením větrných extrémů. Meteorologické zprávy, roč. 61, č. 3, s. 65-71.

Psáno pro Meteorologické zprávy.