Rok 2009

Rozmary počasí v Česku v průběhu roku 2009

Radim Tolasz, Český hydrometeorologický ústav, Na Šabatce 2050/17, 143 06 Praha 4, tolasz@chmi.cz

Abstrakt

Rozmary počasí v Česku v roce 2009. V článku je prezentován průběh počasí po jednotlivých měsících kalendářního roku, který se vyznačoval značnou variabilitou provázenou  suchem, sněhovou kalamitou, bouřkami, vichřicemi, teplotními rekordy i povodněmi.

Klíčová slova: počasí – charakteristiky – Česká republika – rok 2009

key words: weather – characteristcs – Czech Republic – 2009

  1. ÚVOD

Průběh počasí v uplynulých dvanácti měsících vyvolává vzpomínky na uplynulé desetiletí, charakterizované povodněmi v letech 2002 a 2006. suchem v letech 2000 a 2003, sněhovými kalamitami v roce 2006, vichřicemi ve dvou letech po sobě – 2007 a 2008. Kromě těchto extremit se v roce 2009 vyskytly ještě i povodně z přívalových srážek  a extrémní teploty vzduchu.Obdobně rozmanitý byl  i samotný rok 2009 – sucho, sněhová kalamita, bouřky a vichřice, teplotní rekordy na obou stranách teplotní stupnice a bohužel povodně.

  1. POČASÍ V JEDNOTLIVÝCH MĚSÍCÍCH

Leden

První dvě lednové dekády zůstávala teplota vzduchu pod bodem mrazu téměř na celém území. Příliv chladného vzduchu přinesl 6. a 7. ledna v některých místech arktický den (maximální denní teplota byla po celý den nižší než –10 °C). Nejnižší minimální denní teplota (–28,2 °C byla naměřena  7. ledna na stanici Adršpach. Část měsíce se držel sníh i v nížinách (4. ledna nasněžilo 5 až 10 cm).

Únor a březen

Zatažená obloha a na srážky bohaté počasí panovalo v únoru i březnu. Zatímco srážkové úhrny dosahovaly nadnormálních hodnot, doba trvání slunečního svitu zůstala na pouhých 44 % normálu v únoru a 58 % v březnu. V týdnu od 16. do 20. března jsme zaznamenali sněhové a dešťové přeháňky, v horských oblastech (Jeseníky, Šumava) napadla nová sněhová pokrývka. 18. března sněžilo na severní Moravě a ve Slezsku, přičemž teplota vzduchu dosahovala až 7° C.

Duben

Mimořádně teplý a suchý byl celý duben. Průměrná měsíční teplota vzduchu 12 °C je o 4,7 °C vyšší než dlouhodobý normál – odchylka od normálu pro jednotlivé kraje je na obr. 1. Již 10. dubna byl zaznamenán první letní den (maximální denní teplota překročila 25 °C) na jižní Moravě a ve středních Čechách. Plošný průměr doby trvání slunečního svitu dosáhl v dubnu 170 % normálu. Od 31. března do 20. dubna bylo v mnoha regionech období téměř bez dešťových srážek. Kombinace dlouhého období s nadprůměrnými teplotami a podprůměrnými srážkami zvýšila nebezpečí požárů a ČHMÚ vydal 25. dubna celostátní výstrahu na sucho a nebezpečí požárů zesílené silným jihovýchodním větrem. Srážkově se v České republice jednalo o jeden z nejsušších dubnů v historii měření. V některých krajích napršelo méně než 20 % srážkového normálu (Liberecký, Královéhradecký, Jihomoravský a Zlínský), obr. 2.  Stanice na Lysé hoře v Moravskoslezských Beskydech zaznamenala rekordní průměrnou měsíční teplotu, vlhkost vzduchu, úhrn srážek i trvání slunečního svitu.

Obr. 1 Dubnová odchylka prostorové teploty vzduchu [°C] od normálu pro jednotlivé kraje.

Obr. 2 Dubnové procento normálu srážek [%]pro jednotlivé kraje.

Květen

Rok 2009 si budeme pamatovat jako rok přívalových srážek. Již 11. května jsme na celém území zaznamenali přívalové srážky, kroupy, vítr, bouřky (ve Štěpánově u Olomouce napršelo 35,8 mm srážek za 50 minut). Silné bouřky se přehnaly v severovýchodní části Česka dne 22. května. Na obr. 3 a 4 lze vidět průběh meteorologických prvků v období této bouřky na stanici Javorník a Šumperk. Bouřky, déšť a silný nárazovitý vítr způsobily značné materiální škody (střechy, doprava na železnici, popadané stromy, masivní výpadky elektrického proudu). V Albrechticích u Českého Těšína se podle místních obyvatel vyskytlo tornádo, které se však nepodařilo jednoznačně potvrdit.

Obr. 3 Průbě h meteorologických prvků na stanici Javorník, 21. a 22. května 2009

Obr. 4 Průběh meteorologických prvků na stanici Šumperk, 21. a 22. května 2009.

Červen

Začátek června se vyznačoval intenzívní bouřkovou činností. 9. června byly na Znojemsku bouřky spojené s krupobitím (kroupy velikosti holubího vejce). Pozorovatelé na dobrovolných stanicích zaznamenali škody v sadech a úhyn lesní zvěře. Graf prostorových červnových srážkových úhrnů (obr. x) dokumentuje nerovnoměrné rozložení srážek v jednotlivých dekádách a v administrativních jednotkách. Ve třetí dekádě června postupovaly přes naše území frontální systémy od severovýchodu, bouřky spojené s vydatnými srážkami a silným větrem se vyskytovaly prakticky na celém území republiky, nejničivější byly na severu Moravy a jihu Čech, kde způsobily prudké vzedmutí hladin řek a potoků. Na Novojičínsku překročily 24. června denní srážkové úhrny místy 100 mm (např. na stanici Bělotín dosáhl denní úhrn srážek 128,3 mm, v průběhu tří hodin zde bylo naměřeno 114,5 mm srážek). Další přívalové povodně zasáhly v noci na 28. června na jihu Čech oblast Prachaticka a Strakonicka. Srážkové úhrny poslední pentády měsíce dosáhly např. na stanici Zálezly, okres Prachatice 138,7 mm, úhrn poslední dekády byl 254,7 mm.

Obr. 5 Úhrny srážek v červnu 2009 v jednotlivých krajích [mm].

Přívalové povodně si na Moravě a v Čechách vyžádaly 15 obětí (úmrtí v důsledku utonutí nebo v důsledku špatné dostupnosti), materiální škody byly vyčísleny na více než 8 miliard korun, poškozeno bylo přes dva tisíce domů a přes 1 400 osob bylo evakuováno. Komplexní vyhodnocení povodňové situace je publikováno samostatně [1]

Červenec

Prudké bouře spojené s přívalovými srážkami se vyskytovaly i na začátku července na severu Čech. Nejvíce zasaženo bylo povodí Kamenice a Ploučnice na Děčínsku, rozvodnily se také toky na Českolipsku a Semilsku. Bouřky se vyskytovaly téměř nepřetržitě od 24. června do 9. července a poté od 14. do 18. července. 23. července byla zaznamenána nejvyšší maximální teplota (37 °C) na stanicích Dobřichovice a Libice nad Doubravou.

Srpen

Nejteplejším měsícem roku byl na území Česka srpen (průměrná měsíční teplota 18,4 °C je o 2 °C vyšší než normál). V noci na 19. srpna byla jasná noc bez oblačnosti a zejména v údolích proto klesly ranní teploty poměrně nízko (Luční bouda 3,8 °C, přízemní teplota dokonce -0,4 °C, Světlá Hora u Bruntálu 4,6 °C, Šindelová v Krušných horách 5,1 °C a Deštné v Orlických horách 5,2 °C. Dne 30. 8. Byla dokonce na Horské Kvildě naměřena teplota –3,4  °C!

Září

Velmi teplé a suché počasí přetrvávalo i v září, v jeho první dekádě jsme zaznamenávali velké teplotní amplitudy (rozdíl mezi maximální a minimální denní teplotou). Například ranní teploty 9. září klesly převážně až pod 10 °C, odpolední vystoupily nad 25 °C. K velkému poklesu teplot během nočních hodin dochází v důsledku vyzařování zemského povrchu za jasných nocí.  Naproti tomu oblačnost vyzařování brání a tak teploty při velké oblačnosti v noci neklesají tak rychle. Letní ráz počasí pokračoval i ve druhé polovině září. 20. září se na mnoha místech zejména Moravy a Slezska rtuť teploměru dostala k letním 25 °C (Javorník 26,6 °C, Ostrava-Poruba 25,9 °C. a Strážnice 25,7 °C). Letní den jsme zaznamenali také v Brně, v Hradci Králové nebo v Opavě. Teplotní a srážkové podmínky měsíce září opět zvýšily nebezpečí vzniku požárů. Půdním suchem byla ohrožena  většina území Česka.

Říjen

Velmi teplý byl i začátek října, na řadě stanic vystoupila 7. října teplota vzduchu nad 25 °C (nejvyšší teplota  27,6 °C byla naměřena v Brodě nad Dyjí, 27,5 °C v Dyjákovicích). V přílivu teplého vzduchu od jihozápadu klesly noční teploty v tento den pouze na 17 až 13 °C – tak teplá rána nebývají běžná ani v létě. V polovině druhé říjnové dekády po přechodu frontálních systému došlo v severním proudění k prudkému ochlazení spojenému se sněžením i v nižších polohách. V průběhu týdne klesla maximální teplota o více než o 20 °C. Mokrý a těžký sníh zkomplikoval dopravu a způsobil škody na sadových porostech. Nejvíce sněhu napadlo na severní Moravě a v Krkonoších (na stanici Lysá hora v Beskydech dosáhla 18. října výška sněhové pokrývky 103 cm, což je nejvyšší zaznamenaná říjnová výška sněhové pokrývky na této stanici za dobu jejího pozorování od roku 1897) a na mnoha dalších stanicích byla říjnová maxima výšky sněhu překonána obr. 6. Na konci měsíce však v důsledku oteplení na horách (teplotní inverze), sníh postupně odtával.  Na severních horách se ještě vyskytovala souvislá sněhová pokrývka (Luční bouda 40 cm, Pec pod Sněžkou 9 cm, Labská bouda 5 cm, Bedřichov 10 cm a Lysá hora 18 cm). Churáňov, Cínovec, Desná-Souš, Deštné nebo Šerák mají už jen nesouvislou sněhovou pokrývku.

Obr. 6 Rozložení celkové sněhové pokrývky 18. října 2009 [cm].

Listopad

Začátkem měsíce pokračovala teplotní inverze. V Čechách byla výraznější než na Moravě a ve Slezsku. Nad hranicí inverze byla 2. listopadu na hřebenech Šumavy na Velkém Javoru (1 449 m n. m.) teplota +9,4 °C. Jen několik desítek kilomerů do vnitrozemí na stanici Přimda (742 m) byla teplota ve stejný čas pod inverzí  –2  °C. Ve dnech 11. a 12. listopadu vydatně pršelo na východě a severovýchodě Moravy a ve Slezsku. V těchto oblastech napršelo 10 až 50 mm srážek,  v polohách nad 700 m přibylo 10 až 25 cm a  na Lysé hoře až 40 cm nového sněhu. Vlivem vydatných srážek začaly v povodích Olše a Odry stoupat hladiny řek ke druhému stupni povodňové aktivity.

Prosinec

Teplejší začátek prosince byl ukončen prouděním studeného a vlhkého arktického vzduchu kolem rozsáhlé oblasti nízkého tlaku vzduchu nad centrálním Středomořím. Průměrné denní teploty klesly až k –10 °C.  Silné mrazy však skončily 20. prosince, kdy ranní minimální teplota na některých stanicích klesla po –20 °C (–24,2°C v Jevíčku, –23,1 °C ve Strání a –21,2 °C ve Strážnice na Moravě).  Na obr. 7 je pohled z automatické kamery umístěné na stanici Šerák 22. (se sněhem) a 27. prosince (bez sněhu).

Obr. 7 Krajina se sněhem a bez sněhu pohledem z profesionální stanice ČHMÚ na Šeráku v Jeseníkách

Statisticky nepotvrzená [x] vánoční obleva se dostavila téměř přesně. Příliv teplého vzduchu a čerstvý vítr způsobily, že na Štědrý den vystoupila rtuť teploměru na mnoha místech východní Moravy a Slezska nad 10 °C, v Ostravě – Mošnově bylo naměřeno 12,7 °C. Na obr. 8 je vidět průběh teploty a dalších meteorologických prvků na stanici Vsetín.

Obr. 8 Průběh teploty (červeně) a dalších meteorologických prvků na stanici Vsetín, 21. a 22. prosince 2009

Literatura

[1] Daňhelka, J. – Kubát, J., 2009. Přívalové povodně na území České republiky v červnu a červenci 2009. Praha: MŽP ĆR a ČHMÚ. 72 s.  ISBN 978-8086690-76-6.

[ 2] ŠKÁCHOVÁ, H. – ŽÁK, M., 2009. Vánoční obleva v Česku – fakt nebo mýtus. Meteorologické Zprávy, roč. 62, č. 6, s. 187–199.

Lektor (Reviewer) RNDr. L. Němec.