500 vědců?

28.10.2019 17:37

V posledních dnech rezonuje v českém sociálním a mediálním prostoru „otevřený dopis 500 vědců“  zaslaný před Klimatickým summitem v New Yorku generálnímu sekretáři OSN António Guterresovi s názvem „There is no climate emergency“ (ZDE). Climate emergency je u nás překládáno jako klimatická nouze a některé skupiny aktivních občanů přesvědčují své volené zástupce v obcích, městech, krajích i v Poslanecké sněmovně, aby vyhlásili stav klimatické nouze. Já to nepovažuji za vhodné, protože krizové stavy u nás definuje krizový zákon (240/2000 Sb.), který krizi způsobenou přímo klimatickou změnou nezná. Pokud climate emergency přeložíme jako mimořádné projevy klimatu, na které je nutné reagovat, dostaneme se na jinou úroveň diskuse – které projevy nás ohrožují dnes, které v blízké budoucnosti a jak máme reagovat. Mohl bych tedy tento úvod zakončit konstatováním, že nemáme žádnou klimatickou nouzi, ale čelíme mimořádným projevům změn klimatu.

Sdružení 500 vědců a profesionálů však svou výzvu doprovodilo zdůvodněním v šesti odstavcích, kde konstatují věci, které v souvislosti se změnou klimatu v diskusi mezi vědci a profesionály neobstojí.

1.       Oteplování způsobují přirozené i antropogenní faktory

Ano, to je zcela jistě pravda, ale autoři textu zapomínají doplnit, že za změny v geologické minulosti a v dávné historii byly vždy zodpovědné přirozené faktory (např. Milankovičovy cykly), ale současná změna klimatu je způsobena člověkem (změna chemického složení atmosféry a kvality zemského povrchu). A logickou konstrukci, že klima se v historii přirozeně měnilo vždy, tak se přirozeně mění i dnes, nemůže žádný vědec myslet vážně.

2.       Oteplení je pomalejší, než bylo předpokládáno

Klimatické projekce jsou vždy připravovány ve variantách v souladu s tzv. emisními scénáři, které popisují vývoj lidstva a planety v následujících desetiletích (odhad produkce skleníkových plynů, růstu populace, změn zalesnění a využívání půdy, spotřeby energií a dalších faktorů). Ano, aktuální oteplení je pomalejší, než předpokládaly pesimistické projekce. Ale zároveň je rychlejší, než předpokládaly průměrné odhady, které z těchto projekcí vznikaly (viz FAR IPCC z roku 1990). A zcela jistě je rychlejší, než historické změny vyvolané přirozenými faktory. Bojím se domyslet, že autoři textu v tomto konstatování vycházeli ze srovnání projekcí s družicovým a balónovým měřením ve spodní troposféře. Tento zcela nesmyslný graf je v klimaskeptické komunitě stále hodně populární.

3.       Klimatická politika používá nedostatečné modely

Jistě, žádný model není 100%. Klimatické modely jsou pravděpodobnostní a předkládají nižší (optimistické) i vyšší (pesimistické) odhady. Opírat se jen o pesimistické odhady je špatně a je smutné, že to udělali autoři v předchozím bodě. A neměli by to dělat ani politici, ani aktivní občané při prosazování klimatických opatření. Planeta Země si během svého geologického vývoje vytvořila tzv. uhlíkovou rovnováhu, která v atmosféře udržovala v posledních statisících let obsah CO₂ v rozmezí cca od 180 do 280 ppm. Člověk tuto rovnováhu narušil a za 200 let zvýšil koncentraci CO₂ v atmosféře na současných 410 ppm. Pro atmosféru není tato úroveň tím hlavním problémem. Rizikem je rychlost s jakou se množství CO₂ v atmosféře zvyšuje.

4.       CO₂ je základ života na zemi

Nechápu, co vede 500 vědců a profesionálů k tomu, aby sdělili světu, že CO₂ je důležitá součást fotosyntézy. To je učivo na základních školách, které nikdo nezpochybňuje. A je zřejmé, že vyšší obsah CO₂ podporuje tvorbu zelené hmoty, planeta zelená, což na mnoha místech dokazují i družicová měření. Planeta však také hnědne, protože jsou rychlejším růstem rostlin vyčerpávány vodní zdroje, což také potvrzují družicová měření. A planeta bohužel i modrá, protože plovoucí led Arktidy odtává rychleji, než se kolem Antarktidy vlivem oteplení rozšiřují oblasti s plovoucím ledem. A pokud jde o zvyšování výnosů v zemědělství, hledal bych příčinu v agrotechnických postupech a v chemii, ne v CO₂.

5.       Oteplování nezvyšuje přírodní katastrofy

O tom by se dalo dlouze diskutovat. Extrémy s počasím vždy souvisely a najdeme v historii záznamy o hodně velkých katastrofách. Pokud však někdo nevidí, že se hurikány vyskytují najednou na jiných místech a to nejen v průběhu tzv. hurikánové sezóny, ale téměř celoročně, že sebou přinášejí více srážek a vyšší rychlosti větru, tak ať si projde statistiky extrémních jevů v Česku. Povodně a vichřice máme častěji, sucha jsou delší a za horkou vlnu naše prababičky považovaly dva dny s teplotou 25 °C.

6.       Klimatická politika musí respektovat vědeckou a ekonomickou realitu

Je skvělé, že se 500 vědců a profesionálů rozhodlo podpořit Gretu Thunberg, která také vyzývá politiky, aby poslouchali vědce. Očekával bych, že budou konkrétnější ve svém konstatování, že směrování ekonomik k uhlíkové neutralitě je škodlivé. To je téma, které bychom dnes měli diskutovat a neztrácet čas planými diskusemi o prospěšnosti CO₂ nebo vyzobáváním pesimistických scénářů, popřípadě relativizací přírodních katastrof.

Není problém, že tuto výzvu podepsalo 500 vědců a profesionálů z oborů, které s klimatologií nemají většinou mnoho společného. Jsou to lidé s obrovskými zkušenostmi z vědy, politiky nebo průmyslu a jejich názory jsou jistě důležité. Problém je v těch 14 jménech uvedených na začátku, kteří, odhaduji, text dopisu vytvořili. Ani jeden z nich není klimatolog, nejblíže k oboru má meteorolog prof. Lindzen. Neumím si představit, že by stejným způsobem své výstupy připravoval Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC). Hodnotící zprávy IPCC píší vždy vědci, kteří mají k tématu hodně blízko. Vědci, které do autorského týmu může nominovat kdokoliv, ale podstatný je jejich odborný životopis a vědecké výstupy.