El Niño sílí. Pocítíme jeho vliv i v Evropě?
Když se řekne El Niño, většina lidí si představí exotický jev někde u pobřeží Jižní Ameriky. Jenže změny, které začnou v tropickém Tichém oceánu, mohou během několika měsíců ovlivnit počasí téměř po celém světě. Dokonce i v Evropě. Meteorologové v letošním roce sledují postupný rozvoj tohoto klimatického jevu. Podle současných předpovědí by se během druhé poloviny roku 2026 mohl dále zesilovat a na přelomu let 2026 a 2027 dosáhnout značné intenzity. Co to vlastně znamená? A můžeme jeho dopady pocítit i v České republice?
Co je El Niño?
El Niño je přirozená součást klimatického systému Země. Vzniká v tropické části Tichého oceánu, kde se každých několik let výrazně změní proudění vzduchu a následně teplota povrchové vody v jižní a střední části Tichého oceánu. Za běžných podmínek se nad rovníkovým Pacifikem vykytuje silný pasátový vítr od Ameriky směrem k Austrálii a Indonésii. Ten tlačí teplou povrchovou vrstvu vody na západ, zatímco u pobřeží Jižní Ameriky vystupuje z hloubky chladnější voda bohatá na živiny. Při jevu El Niño pasáty zeslábnou nebo se místy dokonce směrově obrátí. Teplá voda zůstává na místě nebo se dokonce začne přesouvat zpět směrem k Jižní Americe a rozsáhlé oblasti tropického Pacifiku se výrazně oteplí. Tím se změní rozložení vlhkosti, konvekce a bouřkové systémy, proudění v atmosféře i přenos energie mezi oceánem a atmosférou.
A právě tato změna dokáže ovlivnit počasí tisíce kilometrů daleko. Meteorologové tomu říkají telekonexe – propojení vzdálených oblastí atmosféry.
Největší dopady jsou v tropech
Nejsilnější účinky El Niña se projevují v oblastech kolem Tichého oceánu. Některé regiony Jižní Ameriky mohou zažívat mimořádně vydatné srážky a záplavy, zatímco Indonésie nebo Austrálie bývají častěji postiženy suchem a rozsáhlými požáry. Mění se také aktivita tropických cyklon a teplota oceánů. Právě v těchto částech světa je vztah mezi El Niñem a počasím velmi výrazný.
V Evropě je však situace podstatně složitější. Počasí u nás totiž mnohem více ovlivňuje dění nad severním Atlantikem, například poloha tlakových útvarů, tryskové proudění nebo severoatlantická oscilace (NAO). El Niño proto nepůsobí přímo. Spíše mění pravděpodobnost určitých typů atmosférické cirkulace. Vliv El Niña bývá v Evropě nejsilnější během zimy, často až několik měsíců po jeho vzniku v tropickém Pacifiku.
Pokud bude současné El Niño skutečně dále sílit, první slabší projevy lze očekávat během podzimu 2026. Největší pozornost meteorologů ale směřuje k zimě 2026/2027, kdy se telekonexe mezi tropickým Pacifikem a severním Atlantikem obvykle projevují nejvýrazněji.
A co v Česku
Na tuto otázku neexistuje jednoduchá odpověď. Už dnes můžeme na sítích najít informaci, že nedávnou horkou vlnu (psal jsem o ní zde) u nás zesílilo právě pobíhající El Niño. To je nesmysl. Zaznamenatelný vliv můžeme očekávat až na sklonku podzimu a v zimě. Případný silný El Niño nezpůsobí, že bude v Česku automaticky teplá nebo studená zima. Může však ovlivnit pravděpodobnost výskytu určitých povětrnostních situací. Pokud by například nad střední Evropou častěji převládaly tlakové výše se slabým větrem, mohly by být častější inverze a epizody se zhoršenou kvalitou ovzduší. Naopak při převaze západního proudění bývá atmosféra lépe promíchávána, což zlepšuje rozptylové podmínky a omezuje vznik smogových situací.
Je však důležité zdůraznit, že El Niño představuje pouze jeden z mnoha faktorů, které evropské počasí ovlivňují. Velkou roli hraje například severoatlantická oscilace, stav polárního víru nebo aktuální teplota severního Atlantiku. Ty mohou jeho vliv zesílit, zeslabit nebo zcela překrýt.
Pokud se naplní současné předpovědi a El Niño skutečně dosáhne vysoké intenzity, půjde o jednu z nejzajímavějších klimatických událostí nadcházející zimy. Meteorologové budou sledovat nejen vývoj teplot a srážek, ale také změny atmosférické cirkulace, četnost inverzních situací, kvalitu ovzduší nebo transport prachových částic na velké vzdálenosti.
Přestože počasí v Evropě El Niño přímo „neřídí“, představuje důležitou součást klimatického systému Země. A právě proto se vyplatí sledovat, co se děje i tisíce kilometrů od našich hranic – protože atmosféra žádné hranice nezná.
A pokud někoho zajímá, jak se El Niño aktuálně vyvíjí, včetně srovnání s historickými daty, tak doporučuji tuto přehledovou stránku americké NOAA. Asi nejpochopitelnějším indexem je Niño 3.4, který je základním a nejpoužívanějším ukazatel síly El Niña. Tento index ukazuje rychlost oteplování centrálního Pacifiku. Na uvedené stránce jsou dále užitečné indexy SOI (Southern Oscillation Index) a MEI (Multivariate ENSO Index). SOI ukazuje atmosférickou odezvu, zda atmosféra na oteplení oceánu skutečně reaguje, MEI je komplexní index kombinující oceánské i atmosférické proměnné do jedné charakteristiky.
Diskusní téma: El Niño sílí. Pocítíme jeho vliv i v Evropě?
Nebyly nalezeny žádné příspěvky.