Fakt je sucho?

08.09.2026 10:01

Téměř pravidelně a už 50 let se vždy na podzim zastavím v okolí Medlovského rybníka na Novoměstsku. Poprvé jsem tam byl s rodiči někdy kolem roku 1975, několikrát v 80kách a od roku 1990 se zastavím vždy, když jedu kolem. Jen tak se projít a na podzim posbírat i nějaké houby.

Tato oblast je pro mě synonymem podmáčené lesní půdy, celé sítě potůčků a pár set metrových stružek, které brázdí tamní lesy. Ve vlhčích letech to bez pořádné obuvi nejde, tenisky většinou dopadaly hodně špatně. Podle AI-Copilota se v okolí nacházejí rašeliništní louky a podmáčené lokality, kde se vyskytují organické a glejové půdy s nízkou produkční schopností pro lesnictví. Klima je chladnější a vlhčí, s vyššími srážkami, což podporuje tvorbu kyselejších půd a pomalejší rozklad organické hmoty.

Zastavil jsem se tam o víkendu. Pod nohama křupe jehličí, borůvčí shazuje lístky, mech šedne. V dané oblasti je dlouhodobě umístěna srážkoměrná stanice Českého hydrometeorologického ústavu Lísek ve výšce 688 m, která se v průběhu času několikrát v obci stěhovala, má pár výpadků, které jsem jednoduchou statistikou doplnil. A podívejme se na graf ročního srážkového úhrnu doplněný o úhrn za leden až srpen od roku 1926.

 

Srážky neukazují žádný větší problém. Ano, meziročně jsou značně rozkolísané, ale to je u nás normální. Graf potvrzuje, co říkáme už celá desetiletí – u nás prší v průměru pořád stejně. 

 

 

 

 

Tak se podívejme, jak to dnes v těch lesích vypadá.

Les je vyschlý v potocích neteče nic nebo jsou vidět zbytky vysychajících tůní. Za těch 50 let se tamní les příliš nezměnil, pokud jde o skladbu, jen dospěl a místy byl po těžbách obnoven. Proč je tedy sakra takové sucho? Stačí se podívat na teplotu – nejbližší klimatická stanice je v Bystřice nad Pernštejnem, která měří bez přerušení od roku 1943 s několikerým stěhováním ve výškách 553 až 570 m n.m.

 

 

 

Myslím, že nemá cenu se o příčině sucha v lesích Vysočiny příliš dále bavit. Na začátku řady kolísaly hodnoty roční teploty kolem 8 °C, teď kolem 10 °C.

 

 

Letošní extrémní vedra zasáhla i Vysočinu. Nenaměřili jsme tam 40 °C tak, jako na jiných 15 místech v Česku. Ale podívejme se na počet dní s maximální teplotou nad 99% percentil, tedy nad hodnotu, která je teoreticky překročena jen v 1 % dní s měřením. Tato hranice má v Doksanech, kde byl letos naměřen český absolutní extrém teploty 41,9 °C, hodnotu 33,4 °C a v Bystřici nad Pernštejnem 30,0 °C.

 

Je zřejmé, že od 90. let minulého století se „něco stalo“. A ve výsledku naše krajina trpí suchem a teplotním stresem, i když prší plus/mínus pořád stejně. Dlouhodobě vyšší výpar vysušuje půdní profil, půda ztrácí vlhkost, a tedy i schopnost přirozeného ochlazování výparem. Nejen ve volné krajině, nejen na polích a ve městech. Všude. Dokonce i v lesích Vysočiny, které zatím unikly kůrovcové kalamitě.

Všechna použitá data jsou součástí otevřených dat ČHMÚ. Udělejte si podobné grafy ze stanic ve vašem okolí a projděte se po krajině. Ano, v létě je teplo, v zimě zima. A v noci tma. Přesto bychom měli trošku přemýšlet a uznat, že co člověk pokazil, má člověk i napravit.