Mění se albedo?

26.05.2026 12:30

Změny albeda Země jsou velkým tématem. Před časem jsem v jedné z diskusí tvrdil, že albedo se nemění a trvám si na tom. Albedo (poměr odraženého a dopadajícího záření vyjádřený často v %) jakéhokoliv povrchu je konstantní, dokud se nezmění samotný povrch. Albedo Země jako planety se tedy mění podle množství a kvality oblačnosti a podle typu a kvality povrchu na povrchu. Albedo (odrazivost) suché půdy je 15–30 % (v závislosti na typu půdy, typu orby, zrnitosti apod.), vlhká půda má albedo jen 5–15 %, čerstvý sníh 80–90 % a vodní plocha jen 3–10 %. Za jasné oblohy se tedy od povrchu Země mohou odrážet jen 3 nebo i 90 % záření. To je sakra rozdíl, protože ta neodražená část záření se na povrchu spotřebovává (např. při výparu) nebo se transformuje na teplo, které povrch z části akumuluje a z části vyzařuje jako teplené, dlouhovlnné záření do atmosféry.

Zdá se to být složité, ale musím to ještě dále zkomplikovat. Pro záření, které atmosférou postupně proniká je povrchem i oblačnost. Oblačnost také část záření odráží. Albedo oblačnosti je závislé hlavně na druhu oblaků – vysoká oblačnost (např. cirrus) má albedo 10–30 %, střední oblačnost (např. altostratus) 30–60 %, nízká oblačnost (stratus) 40–70 % a bouřková oblaka (cumulonimbus) dokonce až 90 %.

Proč tato zdánlivě zbytečná teorie? Pojďme se zamyslet nad tím, jak se mění albedo Země v reakci na měnící se klima a co to přináší.

• V teplejší atmosféře v průměru ubývá nízká oblačnost (pozorováno hlavně v subtropech). Z toho plyne nižší albedo, více záření na zemském povrchu, a tedy zesilování oteplování (pozitivní zpětná vazba).
• V teplejší atmosféře se zvyšuje hladina kondenzace, oblaka vznikají výše a nekupovitá oblaka jsou poté opticky průhlednější, albedo se snižuje, oteplování zesiluje (pozitivní zpětná vazba). Procesy tvorby oblačnosti jsou však v teplejším klimatu zdrojem největší nejistoty – kupovitá (bouřková) oblačnost může být naopak rozsáhlejší a vertikálně mohutnější.
• Rychle se zmenšuje plocha oceánů pokrytá ledem (pokles je cca 12 % rozlohy / 10 let), což ve výsledku opět snižuje albedo, vodní masy v těchto oblastech získávají více tepla, oteplování zesiluje (pozitivní zpětná vazba).
• Aridní suché oblasti se na Zemi rozšiřují. Podle UNCCD se za posledních 30 let stalo 77 % pevniny sušší, tzv. drylands se rozšířily o 4,3 miliónů km² a pokrývají dnes až 40 % pevniny. Teorie výše ukazuje, že suchá půda má vyšší albedo, odráží více záření a zpomaluje tak oteplování (negativní zpětná vazba). V suchých oblastech je však méně vody, a tak se méně neodraženého záření spotřebuje na výpar a více přemění na teplo. Ve výsledku tak suché oblasti své okolí zahřívají více než oblasti vlhké, oteplování tak zesilují a více ohřívají okolní atmosféru (pozitivní zpětná vazba). Vliv nižšího výparu je ve výsledku významnější než vliv vyššího albeda.
• Rozsah plovoucího ledu v Arktidě a kolem Antarktidy se mění také v závislosti na změnách slanosti oceánské vody. Pokud odtává ledovec na Antarktidě a v Grónsku, tak tato tající sladká voda snižuje slanost okolního oceánu. Méně slaná voda snadněji mrzne, plocha plovoucího ledu a tedy i albedo je větší, oteplování zpomaluje (negativní zpětná vazba).
• Země díky CO₂ pozvolna zelená, říkáme tomu Earth Greening (o řádově jednotky % za dekádu), ale tím se povrch mírně ztmavuje, klesá albedo a oteplování se zrychluje (pozitivní zpětná vazba). Není to však takto jednoduché, protože více zelené hmoty odebírá z atmosféry více CO₂, takže rostliny zároveň atmosféru ochlazují. Přepočteno na radiační efekt to je až -0,3 W.m^-2 (ochlazování) vlivem většího ukládání CO₂ do  zelené hmoty, až +0,3 W.m^-2 změnou albeda ztmavnutím povrchu (ve srovnání s +2 až +3 W.m^-2 vlivem vyšší koncentrace CO₂).

Sbírám další studie, které hodnotí změny albeda a jejich vliv na oteplování/ochlazování klimatického systému.