TOP10 článků o změně klimatu v roce 2019

25.02.2020 15:03

Někde jsem před pár týdny řekl, že rok 2019 byl rokem protestů za klima. Ale taky to byl rok robotů. Vekou část komunikace na sociálních sítích totiž pravděpodobně obstarávají roboti (studie bude teprve publikována, ale už o ní informuje Guardian). To je určitě zajímavé, ale kdo trošku sleduje sociální sítě, není překvapen. Sociální sítě jistě nejsou zdrojem informací o tématu, jsou jen informací, že je téma zajímavé, protože se o něm na sociálních sítích diskutuje. Informace hledejme jinde, například v tisících recenzovaných článků. Toto doporučení je sice správné, ale asi ne realizovatelné pro každého. Řekl bych, že ani klimatologové nemají kapacitu na sledování celého spektra recenzovaných článků a časopisů, každý si vybíráme jen to nejdůležitější. Při těch objemech to ani jinak nejde. Jednou za čas přináší přehled a analýzu článků a publikací IPCC ve svých hodnotících zprávách. Nedávno jsem o tom psal ZDE na blogu.

Zajímavou analýzu ve formě TOP10 za rok 2019 je možné najít serveru CarbonBrief. Tato analýza ukazuje 10 nejcitovanějších prací o změně klimatu v roce 2019, přičemž jsou prezentovány nejen počty citování a sdílení, ale i stručné shrnutí k danému článku.

Přehled TOP10 článků za rok 2019

  • Prvním článkem v pořadí je “New elevation data triple estimates of global vulnerability to sea level rise and coastal flooding”, který zvyšuje dosavadní odhady počtu ohrožených obyvatel stoupající hladinou oceánu. Zajímavé je, že předchozí odhady používaly digitální model reliéfu, který byl připraven ze satelitních měření a reliéf byl vyšší o budovy a počet zasažených tak byl hrubě podceněn. Podivná chyba.
  • Druhým v pořadí je článek citovaný hojně i u nás “The global tree restoration potential”. Zdálo by se, že problém změny klimatu vyřeší milióny nově vysazených stromů. Postupně a dočasně by to pomohlo, autoři však neřeší nároky nových stromů na prostor a vodní zdroje. Kolem tohoto článku probíhala zajímavá diskuse s autory na mnoha klimatických serverech.
  • Třetí místo zaujal článek “Worldwide decline of the entomofauna: A review of its drivers“. Osobně bych řekl, že problémy s možným i probíhajícím vymíráním hmyzu jsou stále podceňovány. A nejde jen o změnu klimatu, ale i o znečištění ovzduší a v důsledku o tzv. potravinovou bezpečnost. A o potravinové bezpečnosti je i čtvrtý článek v pořadí “Food in the Anthropocene: the EAT-Lancet Commission on healthy diets from sustainable food systems“, který upozorňuje, že změny ve stravování jsou nedílnou součástí reakcí na měnící se klima.
  • Čestně na pátém místě se umístil článek “Committed emissions from existing energy infrastructure jeopardise 1.5 °C climate target“, který analyzuje možnosti energetického sektoru naplnit Pařížskou dohodu.
  • Korálovými útesy se v souvislosti se změnou klimatu zabývá článek “Global warming impairs stock-recruitment dynamics of corals“, který se v citovanosti umístil na šestém místě. Korálové útesy jsou na počátku dlouhého potravního řetězce a jejich vymírání rovněž souvisí s potravinovou bezpečností.
  • Problémem interpretace paleoklimatických dat se zabývá sedmý článek v pořadí, “No evidence for globally coherent warm and cold periods over the preindustrial Common Era”. Víme, že paleo data jsou po Zemi řídce rozmístěné, bodové analýzy. Jejich prostorová interpretace je vždy sporná, proto je tento článek cenným příspěvkem.
  • Zajímavé souvislosti přináší osmý článek “Earth system impacts of the European arrival and Great Dying in the Americas after 1492”. Migrace do Ameriky, nové nemoci, opuštěné farmy a tedy pokles atmosférické koncentrace CO2. Studie je postavena na odhadu snížení počtu  původních obyvatel až o 56 mil.
  • Devátý článek v pořadí je rovněž zaměřen na stravovací návyky populace, “The global syndemic of obesity, undernutrition, and climate change: The Lancet Commission report”.
  • Poslední článek z této desítky se vrací k samotné podstatě. Otázku “How fast are the oceans warming?” zodpovídá analýza OHC (Ocean Heat Content) a autoři upozorňují, že rostoucí teplota vody v oceánech přispívá ke zvýšené intensitě srážek, vyšší hladině oceánů, destrukci korálových útesů, snížení obsahu kyslíku v oceánech a odtávání plovoucího ledu.

Pokud někdo dočetl až tady, může se ptát, proč jsem tento přehled udělal? Odpověď je jednoduchá. Přehled ukazuje, jak široký je problém změny klimatu. Nejde jen o změnu teploty o jeden a půl, dva nebo více stupňů. To už je nastartovaný proces, který můžeme a musíme jen mírnit. Jde o projevy, které vidíme už dnes, projevy, které jsou v nejbližších desetiletích nevyhnutelné, projevy, které budeme muset zvládnout.

Diskusní téma: TOP10 článků o změně klimatu v roce 2019

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek

Pocitadlo Web4U.cz