Základní měření v ohrožení?

08.05.2025 14:23

Téměř tři roky jsem neměl čas, chuť ani důvod exibovat na svém blogu. Od února 2022 nemám úplně dobré nálady vždy, když se zamyslím nad situací svých přátel na Ukrajině, v Rusku, v Izraeli, v Nigeru a jinde. Ale čas opět nazrál a témata vhodná k diskusím přibývají. Jedním u těchto témat jsou změny ve vědeckém světě USA, přesněji opatření Trumpovy administrativy omezující vědu a výzkum. 30. dubna jsem byl tázán Janem Kalibou (ČRo) na problémy observatoře měřící mimo jiné dlouhodobě CO2 v atmosféře. Ve vysílání nakonec použili jen část, tak dávám své zamyšlení zde.

Stanice Mauna Loa je hlavně tzv. solární observatoř, která má široký pozorovací program. Nejde jen o měření koncentrací CO2 a dalších plynů v atmosféře, ale tato observatoř hlavně sleduje a snímkuje stav Slunce a sluneční magnetickou aktivitu. Má pro všechna měření skvělou polohu v nadmořské výšce 3400 m na severním svahu sopečného kužele, který je součástí havajského souostroví zhruba 4000 km západně od Amerického kontinentu. Pokud jde o samotné měření CO2, tak to zde začalo v březnu 1958 a je součástí celosvětové sítě těchto měření, kterou koordinuje Světová meteorologická organizace - u nás jsou součástí této sítě například observatoře ČHMÚ v Košeticích, kde se koncentrace CO2 měří na vysokém stožáru nebo, s jiným programem, Solární observatoř v Hradci Králové. Jsou to špičkové observatoře, jejichž výsledky nejsou nijak nahraditelné – často slýchávám, že je lze nahradit například různými typy družicového snímkování. To je pravda, ale tato dálková měření je nutné kalibrovat a k tomu jsou přízemní měření nutná, bez nich bychom neměli základní informace o přesnosti a spolehlivosti těchto družicových měření.

Zrušení nebo omezení takových měření by dramaticky snížilo naše znalosti o různých jevech v atmosféře, nebyli bychom schopni předpovídat magnetické bouře, stav ozonové vrstvy nebo vyhodnocovat účinnost různých klimatických opatření. My se dnes přece snažíme snižovat emise skleníkových plynů, protože víme, že jejich rychlé přibývání v atmosféře způsobuje rychlé globální změny nejen v atmosféře. Když přestaneme měřit, tak nebudeme schopni za 5, 10 let vyhodnotit účinnost a smysluplnost dnešních investic. Nebudeme vědět, zda se už koncentrace stabilizují nebo snižují, což bude za pár let předcházet případnou stabilizaci globální teploty. Koncentrace CO2 a dalších skleníkových plynů nám s předstihem 10 i více let ukážou, že jdeme správnou cestou. Bez měření budeme v blažené nevědomosti, což samozřejmě různým zpátečníkům hodně vyhovuje.

Tlak na snižování nákladů v NOAA a v dalších organizacích, které se zabývají atmosférou a změnou klimatu je značný. Kolegové z USA přestali spolupracovat v různých mezinárodních projektech a organizacích a administrativa prezidenta Trumpa vyhrožuje zrušením své účasti v různých mezinárodních organizacích a dohodách. Pařížská dohoda je jen vrcholek ledovce. Jaké konkrétní dopady to celé bude mít, uvidíme až za pár let, protože v mnoha aktivitách budou Američané nahrazeni Číňany. Dá se očekávat, že čínské výzkumné instituce budou přetahovat americké odborníky, jejichž znalosti a schopnosti se tak neztratí. Podobně by se mohly (a měly) zachovat i evropské instituce a university. Myslím, že na hodnocení přesunu těchto znalostí z Ameriky někam jinam, je zatím brzo.

Už dnes vidíme, že se snižuje počet článků, které přicházejí z amerických universit do recenzních řízení, zpožďují se publikace některých výsledků, ale většina online dat je stále dostupná. I tady uvidíme problémy až postupně – bude se snižovat počet stanic, které posílají američané do mezinárodní výměny? Pokud ano, sníží se přesnost globálních meteorologických modelů, které nám počítají okrajové podmínky pro regionální předpovědní modely a meteo aplikace, které máme každý v svém telefonu, budou méně spolehlivé. Ale promítlo by se to i do spolehlivosti vydávání výstrah. V posledních pár letech jsme si zvykli například na předpověď možného výskytu polárních září – ta je těsně spjata s mnoha americkými institucemi a jejich výsledky, nejen s observatoří NOAA na Hawai. Musíme si uvědomit, že počasí a podnebí nezná hranice, mezinárodní spolupráce je zcela zásadní a americké instituce zde v posledních desetiletích hrály významnou roli. Roli expertní i finanční.