Zemědělství v horké éře: Turisté a investoři

07.04.2026 11:50

Klimatická změna mění pěstování oliv a rýže – dva pilíře světové kuchyně i ekonomiky. Cestujete po Středomoří a všímáte si prázdných polí, nepravidelných sklizní nebo olivovníků, které vypadají „unaveně“? Nebo míříte do jihovýchodní Asie a slyšíte, jak často rýžová pole zaplavují povodně nebo naopak vysychají? To není jen váš pocit. Změna klimatu už dnes mění způsob, jakým tyto dvě zásadní plodiny rostou, jaké jsou výnosy a jaká rizika to přináší zemědělcům a jaké příležitosti pro investory.

Olivovníky ve Středomoří mají k dispozici méně vody, jsou větší a delší horka, panuje větší nejistota, protože je Středomoří klimatickým „hotspotem“. Studie ukazují (např zde), že olivovníky trpí hlavně extrémním horkem a častějšími epizodami sucha. To se odráží hlavně ve velkých meziročních výkyvech ve výnosech. Horko a sucho vyvolávají extrémní stres – olivovníky rostou jinak, než by měly. V teplých letech rostlinný porost podle vegetačního indexu roste příliš brzy a příliš rychle, což vede k nižším výnosům, protože rostlina investuje do listů, ne do plodů. Ukazuje se, že se sucho v jednom roce projevuje v nižších výnosech oliv v dalším roce (carry-over efekt).  Investor musí zohlednit rostoucí rizikovost výnosů, zvýšené náklady na zavlažování a přesnější monitoring (drony, satelity) a začíná se prosazovat smart farming – využívání senzorů, satelitních dat, dlouhodobých predikcí, zapojení AI. To vše není zemědělský luxus, ale nezbytnost.

Rýže je citlivá plodina v extrémně zranitelných ekosystémech, je zcela závislá na dostatku vody. Právě ta je ale dnes nejistá jako nikdy (např. zde). Zvyšující se teplota, nepravidelné srážky a extrémní výkyvy počasí zvyšují zranitelnost pěstitelů rýže. Záplavy i sucha se střídají rychleji než dříve a jejich střídání je v tropických oblastech extrémně nepředvídatelné. Zemědělci používají zpravidla zastaralé nebo žádné technologie a mají omezený přístup k financím. Adaptace na probíhající rychlé změny je pomalá. Investor řeší riziko nízké sklizně v regionech závislých na extrémně rozkolísaném vodním režimu, nízká adaptivní kapacita pěstitelů zvyšuje investiční riziko, ale je zároveň i obrovskou příležitostí pro zavádění nových technologií, zavlažovacích systémů a klimaticky odolných odrůd. Je zde vysoký potenciál pro rozvoj klimaticky chytrého zemědělství, které může zásadně snížit zranitelnost místních obyvatel a posílit stabilitu investičních společností.

Co mají olivy a rýže společné? Více, než bychom čekali. Obě plodiny reagují extrémně citlivě na změny teploty a vodního režimu. U oliv hraje klíčovou roli teplo v kombinaci se srážkami během vegetační sezóny, u rýže záplavy nebo sucha rozhodují o úspěchu celé sezóny. Klimatické extrémy ovlivňují nejen aktuální sklizeň, ale i průběh a úspěšnost další sezóny. Pro nejbližší budoucnost je pro obě plodiny důležitá dostupnost technologií, moderní monitoring, vzdělávání a finance.

Klima už dnes neovlivňuje jen zemědělství a zemědělce, ale úplně celý hodnotový řetězec. Od rozhodování investorů, přes stabilitu trhů až po to, co vidí turisté v krajině. Místní komunity často fungují na hranici možností a podpora lokálních producentů má skutečný dopad. Změny v krajině nejsou estetické, jsou existenční. A ve výsledku už nelze zemědělství považovat za stabilní odvětví, hlavní proměnnou se stalo klimatické riziko. Regiony s kvalitní půdou a lepším zadržováním vody budou v nejbližším obdobím cennější a vyhledávanější nejen investory, ale i turisty. Obojí se projeví v ekonomie celých regionů.

Ano, olivové háje i rýžová pole jsou daleko. Když se však podíváme na naše „širé rodné lány“, tak uvidíme podobné problémy. Pšenice trpí suchem a teplotním stresem, řepka je velmi citlivá na jarní mrazíky a sucho v době květu, bramborám škodí teplé a suché léto a vyšší aktivita škůdců, ovoce trpí nejen v horkých vlnách, ale i v časech jarních mrazíků. Obecně i u nás platí, že se mění kalendář zemědělských prací v závislosti na posunech fenologických charakteristik (klíčení, vzcházení, odnožování, kvetení, olistění, nalévání plodů, zrání, sklizeň).

Olivovníky i rýže jsou ukázkou, že klimatická změna už není budoucnost, ale současnost. Je vidět v krajině, v ekonomických výsledcích i ve schopnosti farmářů přizpůsobit se. Turisté a cestovatelé ji vidí na vlastní oči, investoři s ní pracují v rizikových analýzách. České plodiny nám říkají, že problém měnícího se klimatu není někde daleko za horami. Je kolem nás, je i u nás. Můžeme se tvářit, že neexistuje. Měli bychom však chápat, co se děje a podporovat stabilnější a odolnější zemědělství u nás i ve světě.

Grafika vytvořena s pomocí Claude (Anthropic)