Klimatické desatero jednotlivce – 4. Cestujeme
Cestování je hodně ožehavé téma. Na jedné straně jsou proti cestování klimatičtí aktivisté a letos se k omezování cestování přidala i covidová opatření (např. ZDE). Osobně považuji cestování za velkou výhodu posledních let, na cestovní doložky a devizové přísliby si už téměř nikdo nevzpomíná. Co nám cestování přináší a co nám bere? V prvé řadě přináší poznání a poznávání. Jiných zemí, jiných krajů, jiných zvyků, jiných lidí, … Zkrátka a dobře nás cestování neuvěřitelně obohacuje. Cestování je v mnoha případech i nutností. Některá setkání nelze nahradit umělým a neosobním video přenosem, protože chemie vztahů mezi lidmi je důležitou součástí komunikace. Obecně lze konstatovat, že člověk cestuje 1) protože musí a 2) protože chce a může. A je úplně jedno, zda cestuje soukromě nebo pracovně – pro velkou část světa se cestování stalo běžnou součástí života.
V posledních letech jsme však na mnoha místech světa zaznamenávali nepříznivé důsledky této cestovatelské kultury. Turistická lákadla jsou přeplněna, sehnat v některých lokalitách a časech rozumné ubytování, letenku nebo místo v restauraci, bývá problém. Když zůstaneme v Česku, tak nemám na mysli jen Prahu, Český Krumlov nebo Karlštejn. Často vyrážím do Beskyd a i zde nacházím lokality, kam se vyplatí dorazit jen ve všední den a to pokud možno brzo ráno (Pustevny, Lysá hora, Čeladná, …). Podobné turisticky vyhlášené lokality najdeme i v jiných regionech. Dalším nepříznivým dopadem jsou „věci“, které někteří cestovatelé nechávají tam, kde se pro ně staly odpadem – v lese, na louce, u cest v příkopech, … Ptám se proč a nenacházím odpovědi.
Jak to souvisí s klimatem? Statistiky nám říkají, že z dopravy pochází cca 16 % emisí GHG (pro Česko v roce 2018 ZDE), což není málo. A turismus samotný je globálně zodpovědný za 8 % emisí GHG (za období 2009 až 2013 ZDE). Je i zajímavé si chvíli hrát s emisemi z jednotlivých druhů osobní dopravy (přepočet na pasažéra a ujetý kilometr ZDE). Jde samozřejmě jen o odhady, které u hromadné přepravy vycházejí z průměrné obsazenosti, ale k zamyšlení to určitě je. Není cílem zastavit cestování, ale měli bychom cestovat s rozumem – nepojedu autem přes celou Evropu, když mohu letět letadlem nebo dokonce využít skvělé železnice v Rakousku, Německu nebo Francii. Naopak, nepoletím letadlem na krátkou vzdálenost, když se to většinou nevyplatí ani časově – ještě si živě vzpomínám na nesmyslnou leteckou linku Ostrava-Praha, která se časově vyplatila, jen pokud člověk pokračoval návazným letem z Prahy. Samostatnou kapitolou je přeprava zboží (nákladní doprava), která více souvisí s prvním dílem mého desatera – Nakupujeme.
Letošní covidová omezení ukázala, že cestování není jen zábava, ale také zdroj obživy pro hodně lidí zaměstnaných v restauracích, v hotelech, v dopravě a v dalších službách. Je tedy nutné všechna navrhovaná opatření posuzovat v souvislostech. Tlak na omezování cestování s cílem zpomalení růstu hladiny světového oceánu a záchrany krásných ostrovů např. v Oceánii? Pěkná myšlenka, ale uživí se na těchto ostrovech obyvatelé bez turistů? Je to extrémní příklad, ale někteří naši hospodští by letos mohli vyprávět, jak se změnilo jejich podnikání, když chybí zahraniční turisté.
Čtvrté pravidlo klimatického desatera tedy je – Cestujme. Ale s rozumem.
Přehled dílů klimatického desatera (Úvod)
- Nakupujeme
- Spotřebováváme
- Vedeme
- Cestujeme
- Čteme, posloucháme nebo se díváme
- Věříme
- Volíme
- Studujeme