Klimatické desatero jednotlivce – 2. Spotřebováváme

27.08.2020 19:59

Spotřebovat nebo dlouhodobě využít bychom měli vše, co nakoupíme nebo dostaneme (viz Klimatické desatero jednotlivce – 1. Nakupujeme). Největším prohřeškem proti přírodě není dobře propečený steak na talíři, ale zbytečný nákup, který posléze skončí v odpadu. Koupím celý chleba, ale jeho část za pár dní vyhodím, protože zplesniví nebo bych raději čerstvý. Dlouho jsem věřil, že se to neděje úplně běžně, ale ruku na srdce, každému se to někdy stane. Když jsem však před časem zjistil, že se globálně nespotřebuje a vyhodí 30 % vyrobených potravin (bod A 1.4 ZDE), tak jsem si vlastní spotřebu začal více hlídat. Dovedete si to představit? 30 %! To je neuvěřitelné číslo. Se spotřebou potravin, s jejich množství a strukturou, souvisí (podle lékařů) i zdraví obyvatelstva. A naše česká obezita odpovídá v Evropě více té východní, než té západní (ZDE) – 14 % úmrtí je u nás přiřazováno obezitě, jako přitěžujícímu faktoru.

Ale nejde jen o potraviny. Spotřebováváme další produkty, které vznikají i jen částečně na úkor přírody. Voda, elektřina, teplo. Například ve spotřebě vody jsme v Česku naštěstí docela zodpovědní – 175 m3 na obyvatele v roce 2010 (celková spotřeba v průmyslu, zemědělství i v domácnostech přepočtená na 1 obyvatele) patřila ve světě k těm nižším (ZDE). To je docela překvapující číslo, protože se ve veřejném prostoru často objevují informace o vysoké náročnosti a vodním blahobytu našeho průmyslu, zemědělství i obyvatelstva. Ano, v posledních suchých letech jsme viděli, že se problémy se zásobováním vodou objevovaly a do budoucna musíme být na problémy připraveni. Ale řekl bych, že se musíme zaměřit (stejně jako u potravin) na snížení ztrát. Na mnoha místech, hlavně ve městech, máme pořád docela staré vodovodní řady. Ty trpí neočekávanými poruchami (opravdu neočekávanými?) a určitě i velkou ztrátou vody cestou ke spotřebiteli. A uvědomíme si to vždy, až se něco stane (ZDE). Kdo by čekal, že nám vodu do domácností přivádí potrubí z roku 1914, že?

Ani ve spotřebě energie nejsme nijak rozmařilí. I když bych to při znalosti struktury našeho průmyslu čekal. Zhruba 44 kWh v roce 2019 na obyvatele (ZDE) odpovídá „evropským“ poměrům (Německo také 44 kWh, Rakousko 47 kWh, Polsko 31 kWh, Slovensko 33 kWh, Francie 41 kWh, ...). Velkou spotřebu má v Evropě Norsko (91 kWh), Švédsko (62 kWh), Finsko (55 kWh), kupodivu Rusko (57 kWh). Odhaduji, že to v těchto zemích souvisí s vytápěním. Ale třeba i Belgie (65 kWh) nebo Nizozemí (57 kWh). Absolutně nejvyšší spotřebu má podle těchto statistik Kanada (106 kWh) a Island (180 kWh). Takže tady platí pro Česko totéž co u spotřeby vody. Nejsme na tom úplně špatně, ale rezervy se jistě najdou.

Druhé pravidlo klimatického desatera jednotlivce tedy je – Snižujme svou spotřebu, budeme zdravější a bohatší.

 

Přehled dílů klimatického desatera (Úvod) 

1. Nakupujeme
2. Spotřebováváme
3. Vedeme
4. Cestujeme
5. Čteme, posloucháme nebo se díváme
6. Věříme
7. Volíme
8.  Studujeme
9.  
10.