TOP10 článků o změně klimatu v roce 2020

26.01.2021 15:36

Přehled nejcitovanějších článků o změně klimatu jsem v loňském roce připravil poprvé. Původním zdrojem je i v letošním roce přehled v CarbonBrief. Jaký byl ten loňský rok? Jen covidový? To jistě ne, i když to tak může vypadat. U nás k tomu navíc převládl i pocit, že byl rok 2020 studený a vlhký. Nebyl. Přesněji řečeno  nebyl studený a vlhký byl jen ve střední a západní části republiky. Více v pravidelném přehledovém článku na zpravodajském webu ČHMÚ Infomet.

Přehled TOP10 článků za rok 2020

  • Prvním v pořadí citovanosti se celkem očekávatelně umístil článek „Temporary reduction in daily global CO2 emissions during the Covid-19 forced confinement“ o vlivu epidemiologických opatření na globální snížení emisí CO2. Považuji za hodně zajímavé, že se v průběhu roku 2020 často objevovala očekávání, že tento pokles emisí zastaví změnu klimatu. Pokles emisí však znamená pořád hodně emisí, protože klima by potřebovalo méně emisí, než je klimatický systém schopen zpracovat a k takovému poklesu nedošlo.
  • Druhý článek v pořadí „Record-Setting Ocean Warmth Continued in 2019“ jen opakuje známé skutečnosti, že vliv rostoucích koncentrací skleníkových plynů má i dlouhodobé dopady, které se projevují v rostoucí teplotě oceánu. Na tento problém každoročně upozorňuje Světová meteorologická organizace v přehledu, který pro české čtenáře překládáme v Meteorologických zprávách. Doporučuji se zamyslet nad v oceánologii používanou charakteristikou OHC (Ocean Heat Content).
  • Třetím článkem v pořadí je „Future of the human climate niche“ popisující „optimální“ klima pro člověka podle historického osídlování. V práci je uvedeno, že člověk většinově preferoval místa s průměrnou roční teplotou v intervalu od 11 do 15 °C a s ročním úhrnem srážek kolem 1000 mm. Pro srovnání je asi vhodné doplnit, že průměrná teplota u nás je dnes mírně nad 9 °C, v Praze-Klementinu 11,5 °C a roční úhrn srážek je 680 mm, v Klementinu 450 mm.
  • Čtvrtý v pořadí „Global increase in major tropical cyclone exceedance probability over the past four decades“ rozebírá opět známé téma. Zvyšuje se pravděpodobnost výskytu hurikánů a tajfunů? Podle článku ano, pro kategorii 3 a silnější až o 15 % v průměru, což není úplně málo. Naštěstí se v dotčených regionech zlepšuje výstražná služba a ochrana obyvatelstva.
  • Páté místo obsadil článek „Sandy coastlines under threat of erosion“, který řeší problémy Česku vzdálené, ale českým turistům hodně blízké. Písečné pláže podléhají zvýšené erozi v souvislosti s rostoucí hladinou oceánu a v článku je odhad zmizení 50 % písečných pláží do konce století. Bude zajímavé sledovat, jak se na to pobřežní obyvatelstvo bude adaptovat.
  • Ani šesté pořadí „Rebuilding marine life“ není nám suchozemcům příliš blízké. Ale má obecnou platnost – ochrana přírodního prostředí kdekoliv, vede k obnovení jeho přirozenosti. Nejde o nalezení nějakého lepšího nebo optimálního stavu, jde o ponechání vybraných částí prostředí jejich přirozenému vývoji.
  • Tání ledovce v Grónsku zaujímá sedmé místo. Článek „Dynamic ice loss from the Greenland Ice Sheet driven by sustained glacier retreat“ je dalším z dlouhé řady důkazů, že se fakt děje něco, na co musíme reagovat. Omezit náš vliv a do budoucna počítat s problémy, které nám to přinese. Setrvačnost klimatického systému je přece známá věc a zrovna procesy v ledovcích a v oceánech by měly celý systém dlouhodobě stabilizovat. Měly by, ale vidíme, že se samy destabilizují.
  • Osmé místo zaujímá článek „Temperate rainforests near the South Pole during peak Cretaceous warmth“, který ukazuje, že v dávné historii (zde před 140 milióny lety) bylo klima nejen jiné než dnes, ale že i kontinenty a jejich části se nacházely v jiných geografických a astronomických podmínkách (viz např. Kimmerské vrásnění). A možná zajímavá je hodnota 1000 ppm, na kterou se odhaduje maximum koncentrace CO2 v průběhu uvedeného teplotního maxima.
  • Deváté místo vrací na nechtěné výsluní lední medvědy, kterým se podle článku „Fasting season length sets temporal limits for global polar bear persistence“ mění jejich zvyky, délka postní sezóny, možnosti rozmnožování.
  • Desáté, ale ne poslední místo této TOP10 zaujímá pravidelná zpráva „The 2020 report of The Lancet Countdown on health and climate change: responding to converging crises“ hodnotící zdravotní rizika spojená s měnícím se klimatem.
  • A kupodivu jedenácté místo v této desítce obsadil článek „The emergence of heat and humidity too severe for human tolerance“, který analyzuje tzv. vlhkou teplotu. Autoři říkají, že 35 °C této vlhké teploty je fyziologická hranice, kterou člověk je schopen přežít. Vyšší hodnoty už naše tělo neuchladí a je nutno chladit technologicky. Jen pro zasazení do souvislostí – u nás je v těch nejteplejších a nejdusnějších dnech tato teplota na hodnotách kolem nad 25 °C.

Proč má moje TOP10 jedenáct článků? Jen tak zkouším pozornost čtenářů – nesoulad je na druhém místě pořadí, kde mnou citovaný článek má sice vyšší citovanost než třetí v pořadí, ale v originálním přehledu nebyl do pořadí zařazen, protože se jedná jen o komentář. Ale hodně citovaný komentář.

Diskusní téma: TOP10 článků o změně klimatu v roce 2020

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek

Pocitadlo Web4U.cz