Vejce nebo slepice?

29.04.2026 08:15

V diskusích k mému předchozímu blogu, který jsem zaměřil na dezinformace kolem změny klimatu, se hodně objevovaly některé již dlouho překonané omyly. Například, že za měnícím se klimatem nejsou skleníkové plyny, ale náš přístup ke krajině – meliorace, odvodnění, velké lány, odlesnění, kůrovec, urbanizace (beton, asfalt), nižší evapotranspirace, což vše vede k nižšímu obsahu vody v půdě, vyšším lokálním teplotám a rychlejšímu odtoku vody z krajiny. Nelze nijak rozporovat, naopak je nutné potvrdit, že tyto jevy významně ovlivňují lokální klima a sucho. Nejviditelnějším znalcem a propagátorem těchto jevů je pan doc. Jan Pokorný (ENKI Třeboň), který se dlouhé roky snaží napravit uvedené problémy v naší krajině. Zaslouží si za to velké uznání. Říká však, že hlavní problém dnešní změny klimatu není CO₂, ale narušený koloběh vody v krajině, který zásadně mění klima nad pevninou. V přednáškách říká, že sucho „nesouvisí primárně s CO₂, ale s tím, co děláme s krajinou“.

Já naopak dlouhodobě říkám, že změnu klimatu způsobuje člověk jak emisemi skleníkových plynů, tak způsobem hospodaření v krajině, jde o spojené nádoby (například zde po vydání první části hodnotící zprávy IPCC v roce 2021). Neumím a nechci tyto dvě části problému od sebe oddělovat, jen upozorňuji na jejich váhu. Hlavní příčinou a „startérem“ jsou emise skleníkových plynů, jejichž výslednou koncentraci přímo ovlivňuje stav krajiny, který může mírnit dopady nebo zhoršovat lokální projevy.

Zajímavé je v této souvislosti připomenout tzv. arktickou amplifikaci, která v důsledku znamená výrazně vyšší růst teploty v Arktidě než v jiných částech světa. Je výsledkem několika probíhajících změn (např. nižší odrazivosti, albeda, v souvislosti s odtáváním plovoucího ledu nebo relativně vyšší růst koncentrace vodní páry při teplotních změnách v chladnějším a suchém klimatu, vyšší podíl CO₂ na celkovém skleníkovém efektu). Hodně zjednodušeně lze vidět, že v těchto oblastech tlačí teplotu nahoru hlavně nižší albedo a vyšší výpar. Změny v krajině, na které upozorňuje doc. Pokorný, směřující k vysušování krajiny znamenají (hodně zjednodušeně) vyšší albedo a nižší výpar. Lokálně to je problém, ale vliv na globálně se měnící klima je zcela opačný – v systému se transformuje méně slunečního záření a je v něm méně vodní páry.